Energeticky efektivní řídící systémy

Provozní podmínky čistíren se často v průběhu času výrazně mění bez zřetelných předchozích indikací. Analýza provozních hodin, cyklů, spotřeby energie, stupně opotřebení apod. často vede k výsledku, který významně vylepší efektivitu celé ČOV prostřednictvím optimalizace provozu čistírenských zařízení. (viz také servis a optimalizace HUBER a HUBER Operation Control).

Výběr správného způsobu řízení a kontroly nástrojů nabízí možnost zvýšení energetické efektivity čištění odpadních vod:

Sběr a záznam dat

Sběr a záznam dat

  • Podmínkou pro jakoukoli optimalizaci energetické efektivity ČOV je dokonalá znalost spotřeby elektrické a tepelné energie veškerých čistírenských zařízení, především však těchto:

    • Čerpání surové odpadní vody
    • Cezení a úprava shrabků
    • Odstraňování písku a jeho úprava
    • Biologické čištění
    • Filtrace
    • Úprava kalů
    • Sušení a spalování kalů
    • Dezodorizace zapáchajících zplodin

  • Spotřeba elektrické nebo tepelné energie všech podstatných zařízení by měla být měřena a zaznamenávána.
  • Procesní parametry jako průtok, koncentrace a přeprava pevných látek je třeba měřit, počítat a zaznamenávat pro ideální ovládání a kontrolu procesů, stejně jako pro kalkulace energetické efektivity.
  • Statistická korelace mezi některými parametry a spotřebou energie, např. příkon dmychadla a BSK, či přestup dusíku apod. by měly být porovnávány s historickými daty. Poznatky z těchto srovnání mohou být podmětem pro další zdokonalení.

Analýza dat

Analýza dat

Analýza dat nabízí následující výhody:

  • Dohled nad výkonností procesů
  • Vylepšená spolehlivost – např. stoupající specifická spotřeba energie indikuje potřebu preventivní údržby.
  • Ohodnocení a optimalizace ovládacích systémů
  • Optimalizace energetické efektivity

Provoz

Provoz

  • Provozovatelé musí být dobře proškoleni.
  • Provozovatelé musí pravidelně udržovat a kalibrovat senzory.
  • Provozovatelé musí být schopni vybrat a nastavit provozní parametry. Může být použito i automatizované ovládání.

Příklady

Příklady

  • Ovládání provozu systémů s aktivovaným kalem závisí na koncentraci dusičnanů a/nebo redoxním potenciálu.
  • Ovládání čerpadel vratného kalu a vnitřní recirkulace je úměrné průtoku.
  • Ovládání systémů odstraňování shrabků závisí na průtoku, tlakové ztrátě a ovládání provozu dopravníků a lisů na shrabky.
  • Frekvence a intenzita praní pískových filtrů závisí na průtoku a tlakové ztrátě.
  • Ovládaný provoz paralelních jednotek závisí na průtoku a zatížení – např. síta, česle, lapáky písku, čířiče, filtry, zahušťovače a odvodňovací zařízení.
  • Výběr provozovaných zařízení závisí na průtoku a zatížení – např. lze místo dvou čerpadel použít jedno výkonnější.
  • Automaticky přerušovaný provoz některých komponentů (např. míchadel).
  • Řízený odběr kalu z primárních usazovacích nádrží záleží na koncentraci pevných látek.
  • Řízený odběr přebytečného kalu z dosazovacích nádrží záleží na jeho množství a koncentraci.
  • Některé automatické úkony by měly být prováděny v čase s nižší sazbou za el. proud. – např. těžení písku a praní filtrů.
  • Automatické vypínání některých zařízení – např. ventilátory během noci, nebo nevyužité transformátory.
  • Řízení provozu při špičkových odběrech energií
  • Malé elektromotory by měly být měřeny pouze ampérmetry, kdežto pro motory s velkou spotřebou je vhodný plnohodnotný elektroměr.
http://www.hubercs.cz//cz/reseni/energeticka-efektivita/infrastruktura/ridici-systemy.html